Pesani ve speciální školce Klíček

Děti ve školce Klíček nejsou jiné, jsou víc úžasné :). Nic neskrývají, okamžitě projevují co chtějí a co ne. Obdivuji holky, které je mají na starost. Obrovskou zodpovědnost mají učitelé v každé školce, tady ale navíc je potřeba být o pár stupňů víc ve střehu. Být neskutečně empatickou osobou. Nalinkovat můžete dětem program. Můžete se pokusit držet se studiem získaných znalostí. Snažit se dětem všípit co se smí a co ne. Být jednou teta co dítě přitulí a ono jí důvěřuje pak kamarád co si hraje a zároveň paní učitelka, která vyžaduje řád a potřebuje si vytvořit i jistou dávku respektu. Ty ženy se kterými se v Klíčku potkávám takové jsou. Mají svou práci rády. Každé dítko potřebuje jiný přístup i v nespeciální školce. Tady to platí dvojnásob. Po prvních seznamovacích návštěvách s pejsky jsem poprosila o jiný postup. Rozdělují mi 90 min návštěvu na dvě skupiny. První skupina polohující, která vyžaduje klidné nejlépe nehýbající se chlupaté, teplé polštáře. Druhá ta velmi živá, která chce si hlavně hrát, vodit, aktivně komunikovat se zvířaty. První návštěvu školky nás nejdříve poslali k těm "velmi aktivním" dětem. Na tu druhou skupinku jsem měla pět minut na chodbě, zvířata uklidnit z rozjaření. Připadala jsem si jako šaman. Dřepěla před vysmátým hafanem, jehož výraz říká "TO BYLA SUPER PARTA! KDE JE DALŠÍ! CHCI DALŠÍ! KDE JSOU! KAM JDEME!" Chytám Lobymu hlavu do dlaní a snažím se přesvědčit jeho srdíčko, že teď potřebujem úplně klidného pejska. Podařilo se. Cvičit i poslušnost se nám vyplatilo. Díky ní se podařilo začátek zvládnout a děti nevyděsit rychlými pohyby velkého psa. Polohoval, zůstal vklidu ležet. Nechal se mazlit. Uklidnil se během pár minut. Pozná určitě, že tyhle děti jsou v jiném rozpoložení. Vracel náklonnost a lásku, kterou mu projevovaly klepajícím ocasem o deku, pusinkami, když mu to dovolily. Nezvedal se, neděsil prudkými pohyby. Prostě nějak věděl, že má být opatrný. U Lobance mám vlastně vždycky pocit, že ví víc než já co se týče lidí se kterými se setkáváme. Myslím si, že my lidé opravdu vnímáme svět úplně jinak. Zvíře svět nejen vidí a slyší. Vnímá energie a jen bůh ví co víc a jak....

Dalinka, Blondie i mladinká barzojka Laja kopírují Lobanovo chování a ani tehdy tomu nebylo jinak.

Lobík je princ smečky :)

Byla to další zkušenost. Pokud je třída hyperaktivních prcků a dětí s autismem upřednostnit tu klidnou skupinku na začátku terapie.